Predem se omlouvam ctenari milemu za mluvu neobvyklou, vsak prepadla mne nalada rozverna a pomoci mi neni.
Dale pak prosim prosim omluvu prijmete za pismena chuda a nedostatecna, vsak nastroje psaci jez
k disposici mam znaky nase prekrasne psati neumeji.
Z pristavu Ruzynskeho vyplul jsem v posledni vecer tydne minuleho, primou plavbou mezi matickou nasi milovanou
a hlavnim mestem zeme, kde nyni prebyvam. Plavba byla zcela prosta problemu, s jedinou vyjimkou. Od brehu odrazili
jsme pozdeji, nebot pocasi nedovolovalo lodim zachovat rychlost vypluti jindy tak obvyklou.
Pristani nemelo sebemensi vady, ma zavazadla vcas z lodi vynesena byla a vse probehlo k plne spokojenosti me.
I do zeme jsem byl vpusten bez zavahani, neb vsemi potrebnymi dokumenty vybaven jsem byl.
Zaujal mne fakt, ze celni urednici bez jedine vyjimky ze zeme pod nejvyssimi velehorami pochazeji,
tam kde reky Indus a Ganga se do sire rozlevaji. Pozdeji jsem rozumel ze toto jest vlastni kralovstvi
mistnimu, neb mnoho lidi zde jest z teto zeme vzdalene, ci mohutneho kontinentu pod jez velky Livingstone objevoval.
Snaha ma byla premistiti se do obce meho noveho pobytu co nejrychleji. Ke svemu prekvapeni radostnemu byl jsem
jiz v pristavu informovan, ze co hodinu drozka smerem tim odjizdi. Stacil vyckat pouze patnactero minut a byl jsem na ceste.
Dovolim si jen upozorniti cestovatele budouci, ze mistni drozkari vsech typu si za sve sluzby uctuji sazby
na nase pomery neobvykle, neb za cestu zvici tri ctvrti hodiny byl jsem nucen zaplatiti castku, za kterou bych
v nasi zemi nejmene tri hodiny cestovati mohl a mesto Olomouc z nasi maticky navstivil. O techto zalezitostech
vsak blize pojednati minim v nekterem z pristich zapisku.
Mohu vam bez uzardeni sdelit, ze jsem v prvnich chvilich v drozce strachu zakusil, neb jak je jiste znamo ctenari vazenemu,
kralovstvi toto podivnym zvykem oplyva a na cestach se drozky miji smerem zcela opacnym. To obvykle problemu necini,
lec cestovatel na nas zpusob navykly nezridka se v ohybu cesty zalekne srazky s drozkou opacnym smerem jedouci.
Po prijezdu do cile me cesty byl jsem ihned uvitan krajanem Jirkou Konecnym, se kterym jsem si jiz pred cestou svou
nekolik lejster vymenil. Zkusenosti jsem od nej prevzal neb on zde jiz nekolik mesicu pobyva, a na pote na kute jsme se vydali.
ve Watfordu, 29. ledna l.p. 2004
Jirka
Bude-li to pranim ctenare mileho, budu v dalsim psani deniku pokracovati. Zatim nemam mnoho inspirace, mohu jeste pojednati
o zvyklostech mistnich v urade kde pracuji. Ocekavam vsak, ze s delsim pobytem zazitku pribyvati bude.